Minerální látky v lidském organismu – VÁPNÍK

Vápník, chemicky označován Ca, je velmi potřebný prvek v organismu člověka. Má svou nezastupitelnou úlohu v procesech, jako je správná funkce svalů, srážlivost krve, shlukování buněk, přenos elektrických impulsů nervy, k udržení správného rytmu srdce. Jeho nejdůležitější úloha je ale v opěrném ústrojí člověka, tedy v kostře. Vápník je nejrozšířenějším minerálem v lidském těle. Tvoří přibližně 2 % naší tělesné hmotnosti. Z celkového množství vápníku se celých 99% vyskytuje v kostech a zubech, pouze zbývající 1% je obsaženo jinde – v krvi a měkkých tkáních.

Co se stane při nedostatku vápníku?

Pokud se vápníku nedostane do těla dostatek, jeho požadované množství může organismus brát ze zásobních zdrojů. Nedostatečný příjem kalcia může tedy vést k tomu, že jej naše tělo začne brát z kostí, to vede k jejich zeslabení a později k osteoporóze (tzv. řídnutí kostí). Dalším důsledkem nedostatku vápníku je např. nadměrná kazivost zubů. Abychom předešli těmto onemocnění, je velmi důležité zásobit organismus dostatečným množstvím Ca.

Můžeme mít nadbytek vápníku?

Říká se – všeho s mírou. Pokud by někdo v dobré snaze pečovat o své zdraví příjmem vápníku výrazně překročil doporučované množství, může svému tělu uškodit také. Nadbytek vápníku může vést k tzv. kalcifikaci kostí nebo ledvinovým kamenům. U zdravých lidí však toto riziko nehrozí, neboť vápník je při správné funkci ledvin z těla vylučován.

V jakých pokrmech vápník najdeme?

Náš organismus nedokáže vápník vytvořit chemickou cestou, proto jej musíme dodávat v potravě. Základním zdrojem vápníku je pro člověka mléko a mléčné výrobky. Nejsou ale zdrojem jediným, dále tam patří ryby (zejména sardinky) či žloutek. Z rostlinných zdrojů je obsažen v zelené zelenině (např. kapusta, brokolice, pórek či špenát), olejnatých semenech, hrachu, fazolích, sójových bobech, pšeničných otrubách, neloupané rýži, citrónech, ostružinách a rozinkách. Z rostlin je ale hůře vstřebatelný. Nejlépe je vápník vstřebáván, pokud je doprovázen vitamínem D, hořčíkem a laktózou. Všechny tyto látky jsou obsaženy v mléce a mléčných výrobcích – to je právě důvod, který z nich dělá ideální zdroj. Vápník se dobře vstřebává v kyselém prostředí, které lze podpořit pitím ovocných šťáv a džusů. Vstřebávání se nejlépe daří v noci, a proto je výhodnější konzumovat sýry odpoledne a večer.

Neměli bychom zapomínat, že vápník je také běžně obsažen v pramenitých vodách. Je velmi důležité sledovat jeho množství na etiketě. Kojenecká voda by měla obsahovat 40-80mg vápníku na jeden litr.

Kolik vápníku tělo potřebuje?

Na základě poznatků lékařské vědy musí dospělý člověk každodenně přijmout potravu 800 –1000 mg vápníku. Těhotné ženy přenášejí část příjmu vápníku na plod, proto ho potřebují více – okolo 1500 mg. Totéž množství by měli do těla přijmout kojící matky a lidé staršího věku. Kojenci do 6 měsíců by měly přijmout 210mg za den, kojenci 7-12 měsíců 270mg a děti 1-3 roky 500mg.